Když Svatopluk roku 870 vydal Frankům zajatého Rostislava, očekával, že král Ludvík Němec za vládce Moravy jmenuje jeho. Ten však určil co by regenty dva franské markrabí - Viléma a Engelšalka. A Svatopluka dal uvěznit též. Stejně jako již dříve byl Franky uvězněn i arcibiskup Metoděj. Proti vnucené franské vládě vypuklo na Moravě roku 871 povstání vedené Slavomírem, knězem z rodu Mojmírovců. Král vyslal na Moravu vojsko, jež povstalci odrazili. Ludvík vyslal výpravu druhou, do jejíhož čela postavil propuštěného Svatopluka za slib, že ve službách krále povstání přemůže. Po vstupu na území Moravanů Svatopluk přeběhl k povstalcům, on sám se ujal vojenského velení a franské vojsko zcela rozprášil. Svatopluk Moravu zcela osamostatnil. Na příkaz papeže musel být z franského vězení propuštěn i arcibiskup Metoděj. Mezi Svatoplukem a Ludvíkem Němcem byl roku 874 uzavřen Forchheimský mír. V dobových pramenech byl Svatopluk označován jako rex (tj. král). Od roku 888 se staly součástí říše i Přemyslovské Čechy. Svatoplukem podporovaný český kníže Bořivoj I. z dynastie Přemysla Oráče a kněžny Libuše, spolu s manželkou Ludmilou i s celou svou družinou, přijali na Svatoplukově dvoře křesťanství. Německý biskup latinského obřadu Wiching sídlící v Nitře, proti Metodějovi a kněžím obřadu staroslověnskému tvrdě brojil. Svatopluk zpočátku Wichinga před Metodějem upřednosťoval. Metoděj knížeti vytýkal jeho nedobré skutky. Svatopluk bohužel až příliš pozdě zjistil, že Wiching jej zrazuje Frankům. Svatopluk mocenskou expanzí a civilizačním úsilím způsobeným cyrilometodějskou misií, podstatně rozšířil území Velké Moravy. Podle legendy o třech prutech Svatoplukových měl mít kníže tři syny. Historické zdroje ale znají jen dva. Syn Mojmír II. po Svatoplukově smrti vládl říši, druhý syn Svatopluk II. převzal lénem knížectví nitranské. O údajném třetím synu Predslavovi, historické prameny mlčí. Mezi oběma bratry došlo záhy k rozbrojům a Velkomoravská říše začala ztrácet dřívější území. Roku 894 přišli o Panonii, hned dalšího roku 895, za Přemyslovce Spytihněva I. se odtrhly i Čechy. V roce 896 vtrhli do Panonie Maďaři a příštího roku 897 maďarští bojovníci zpustošili a v podstatě vyvrátili říši Velkomoravskou.
Události Mojmír II. 894 - 907
/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/
